Útěk a neslavný návrat hlavy opičí rodiny

publikováno: 6.9.2002, kategorie: Zajímavosti, autor: Lubomír Moudrý

Sdílet:

Veselou historku s dobrým koncem (tedy jak pro koho) o cestě opičáka za svobodou nám zaslal ředitel děčínské zoologické zahrady. Pobavte se také. Ne každým pavilonem se děčínská zoo může chlubit, jakkoli je v poslední době chválena ze všech stran. Nejvíce o tom samozřejmě vědí její zaměstnanci. Přesvědčili se o tom opět toto pondělí, kdy se při kontrole technického stavu střechy pavilonu opic pokoušeli odstranit náletové rostliny okolo světlíků. Při zákroku vytrhli s jednou z nich i kus betonového obložení. Objevila se trhlina, které okamžitě využil chovný samec skupiny malp hnědých Tojáš a utekl ven. V případě úniku takovéhoto uprchlíka je zbytečné spoléhat na lidskou rychlost a mrštnost – člověk prostě nemá šanci. Proto byla zvolena strategie nalákat otce rodiny co nejblíže k domovské kleci a nastražit mu krmení do speciálně připravené pasti. Na výrobě odchytové klece se okamžitě začalo pracovat. Následující dva dny a dvě noci byla rodinka malp nucena trávit ve venkovní kleci a čekat, zda se svobodychtivý otec vrátí. Ten se mezitím úpěnlivě držel na starém buku poblíž pokladny zoo, čekal, co bude dál a nijak nejevil známky návratu. Třetí den zmizel a tak se ho zaměstnanci zoo vydali hledat. Jaké bylo překvapení jedné mladé ošetřovatelky, když ho objevila v chovné kleci s morčaty, kterým mezitím doslova „vybílil“ misky s krmením. Sobeckému otci totiž došla trpělivost, opustil bezpečný vysoký strom a místo za rodinou vydal se s prázdným žaludkem na nejistou a nebezpečnou cestu za potravou. Když objevil klícku s tvorečky, kteří nevypadali výhružně, rozhodl se, že je oloupí, naneštěstí byl však dopaden. Z neslavného návratu příliš velkou radost neměl. Z reakcí jeho rodiny se nedalo úplně přesně zjistit, zda má radost nebo ne, tatínek si však svoje dobrodružství bude hodně dlouho pamatovat.