e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Stará hornická mapa od popelnice už visí v muzeu

publikováno: 27.6.2022, kategorie: Zajímavosti, autor: Kateřina Táborská

Sdílet: facebook twitter google+

Během konference Epocha, kterou uspořádaly mostecké muzeum a Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, odhalilo muzeum nový exponát – reprodukci unikátní hornické mapy Bergrevier z roku 1898. Cenné dílo, které ukazuje již neexistující krajinu, se našlo u popelnice. Znalost historického vývoj krajiny by přitom podle organizátorů konference měla být základem pro hledání budoucích cest.

Mapa o devíti listech vznikla na objednávku spolku, sdružujícího podnikatele v uhelném průmyslu z podkrušnohorské pánve roku 1898. Přestože není první – tzv. Volfova mapa vznikla již o osmnáct let dříve – nabízí unikátní informace. „Ukazuje umístění takřka všech uhelných šachet, které na konci 19. století existovaly včetně detailů jako jsou vlečky, které k nim vedly z hlavních tratí,“ vysvětlil kurátor geologických sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě Pavel Dvořák. „Byla stvořena v době, kdy se teprve rozvíjel lomový způsob dobývání, takže zachycuje terén, jak ho dnes již nelze spatřit. V okolí Mostu zachycuje některé drobné vodní nádrže, o nichž se můžeme domnívat, že jsou pozůstatkem historického fenoménu Komořanského jezera,“ zdůraznil unikátnost mapy. 

„Je to první mapa, která zachycuje jakým způsobem ovlivnilo hlubinné dobývání hladiny podzemních vod. To je unikátní, neocenitelná informace,“ doplnil technický ředitel Výzkumného ústavu hnědého uhlí Jan Burda, který tento poklad našel u kontejneru na hromadě věcí k vyhození. „Takové unikátní věci jsme dnes schopni vyhodit, protože jim nerozumím,“ řekl při slavnostním odhalení. Mapa, respektive její reprodukce, se stala trvalou částí půdního sálu muzea, kde se konají přednášky a další akce.

Odhalení mapy bylo součástí programu konference Epocha, jejímž tématem byla budoucnost severočeské krajiny po ukončení těžby uhlí. Do diskuse v muzeu se zapojili úředníci z Ministerstva životního prostředí či kraje, těžaři, rekultivátoři, akademická sféra i neziskový sektor. Účastníci konference nastínili své – mnohdy velmi rozdílné – představy o tom, jakým směrem se má krajina vyvíjet, nakolik ji ponechat přirozenému vývoji a přírodě a nakolik ji opět využívat.

"Sympozium pojmenovalo klíčové výzvy, které přináší budování krajiny budoucnosti. Opakovaně zaznělo, že nová podoba krajiny Mostecké pánve i přilehlých celků Českého středohoří a Krušných hor a její transformace by měly brát ohled na její podstatu a specifický vývoj. Ten byl komplikovaný a zároveň unikátní. Po dobu dvou set let zde probíhal proces, který v rámci Evropy nemá adekvátní obdobu, promítá se do stávajících i budoucích událostí, jež krajinu formují a definitivně určují její ráz," uvedli na závěr organizátoři. Klíčovým výstupem celého projektu epochaMost má být komplexní atlas krajiny Mostecké pánve, který by v čase postupně integroval všechny vrstvy jejího vývoje za posledních dvě stě let.