e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Co se děje na rekultivacích v zimě?

publikováno: 15.2.2021, kategorie: Zajímavosti, autor: redakce

Sdílet: facebook twitter google+

I když vegetační sezóna začne opět až na jaře, potřebnou péči vyžadují rekultivace Severočeských dolů po celý rok. Co se děje na jejich plochách v zimním období?

Ještě předtím, než začne skutečná zima, jsou na rekultivovaném území ošetřeny lesní sazenice a odrostky nátěrem proti okusu zvěří. Kontinuálně, bez ohledu na roční období se provádějí technické rekultivace – uvolňování předpolí, území dalšího postupu těžby.

sd_rekultivace_zima_2.jpgZáchrana půdy trvá už 70 let

V rámci těchto činností se realizují například stabilizační opatření a skrývka ornice. Povinnost odejmout a zachovat zemědělskou půdu je dána zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. V dostatečném předstihu před báňskou činností je proto provedena bilance skrývky ornice a zpracován plán jejího dalšího hospodárného využití. Pokud není ornice bezprostředně odvezena na nové zemědělsky rekultivované plochy, je deponována a čeká na další vhodné využití. V Dolech Bílina bylo takto na začátku roku 2020 uloženo v deponiích 917 tis. m3 ornice. Na Dolech Nástup Tušimice pak zásoby činily 3,2 mil. m3 ornice. Připomeňme, že záchrana zúrodnitelných zemin má v lokalitách Severočeských dolů dlouholetou tradici. Historicky vůbec poprvé se s ní začalo v rámci celého severočeského hnědouhelného revíru právě v bílinské oblasti, a to během otvírky povrchového dolu Pokrok u Duchcova ve druhé polovině 50. let minulého století.

Starosti s divokými prasaty

V lednu a únoru se provádějí také lesnické práce. Kromě kácení v předpolí lomů jsou to především výchovné zásahy (probírky, prořezávky, tvarové ořezy a vyvětvování) u nových porostů. Pozornost je věnována také opravám oplocenek, které chrání mladou výsadbu před okusem srnčí a zaječí zvěře. Velkým ničitelem rekultivací je černá zvěř. Rozrýváním půdy při hledání potravy způsobují velké starosti právě divoká prasata, která jsou tímto způsobem schopna poškodit poměrně rozsáhlá území. Na minimalizaci takto způsobených škod se podílejí také myslivecká sdružení.

Nová krajina za 12 let

Do širokého spektra rekultivačních činností patří kromě uvolňování předpolí (včetně archeologického průzkumu) a skrývání a deponování ornice samozřejmě základní výsadba na vlastních rekultivovaných plochách a náhradní výsadba v obcích, na jejichž katastru došlo k mýcení stromů v rámci uvolňování předpolí pro následnou těžbu, a také několikaletá pěstební péče. Průměrná doba od zahájení po dokončení rekultivačního cyklu činí 12 let. Tvorbě nové krajiny a ochraně přírodního prostředí se věnují nejrůznější profese – rekultivační specialisté Severočeských dolů, přírodovědci, lesníci, zemědělci a vodohospodáři. Díky příkladné rekultivační péči se úspěšně daří úspěšně zahlazovat vlivy důlní těžby a měnit území poznamenané dobývací činností v kvalitní novou krajinu.