reklama Czech Truck Prix 2017 Autodrom Most
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

500 let kostela: Rozebrat, ponechat na uhlí nebo převézt?

publikováno: 31.5.2017, kategorie: Památky, autor: Kateřina Táborská

Sdílet: facebook twitter google+

V roce 1962 rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ, tehdejší nejvyšší politický orgán ve státě, o "zrušení starého města Mostu a náhradní výstavbě", čímž spustilo přípravu rozsáhlé akce, na jejímž konci stojí dnešní nový Most i přesunutý děkanský kostel. Kdo se zasloužil o jeho záchranu? Jak složitě se hledalo řešení? A proč zvítězil přesun? Další díl seriálu 500 let kostela.

Na plánech likvidace města se začalo pracovat už v roce 1962, ačkoliv za zásadní a definitivní se dnes považuje usnesení vlády č. 180 z roku 1964. Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie svým umístěním spadl do první etapy likvidace města.

Poté, co padlo rozhodnutí o likvidaci starého Mostu, začali památkáři se soupisy všech historických památek a hledali řešení na jejich záchranu. Část sochařské výzdoby díky tomu můžeme dodnes najít rozmístěnou v centru nového města, výzdoba kostelů se přesunula do muzeí či jiných kostelů v regionu.

V centru pozornosti památkářů od začátku stál děkanský kostel. Pamětníci vzpomínají, že mezi ty, kteří upozorňovali na jeho velkou historickou hodnotu a nutnost záchrany jako celku, patřila historička mosteckého muzea Heide Mannlová-Raková. Ta později prováděla v kostele rozsáhlý historický průzkum a napsala o něm dvě publikace.

Ještě v květnu roku 1964 připravil Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů pět různých variant, jak kostel zachránit. První z nich počítala s přesunem asi o 200 metrů na místo, kde už bude uhlí vytěžené. Druhá varianta uvažovala o ponechání kostela na nevytěženém pilíři uhlí, de facto uprostřed lomu. Dvě varianty řešily různý technický postup ponechání kostel na svém místě a vytěžení uhlí přímo pod ním. Varianta č. 4 hovořila o rozebrání kostela po blocích a jeho postavení na jiném místě. Tehdejšímu ministerstvu školství kultury se nejvíce zamlouvala varianta přesunu, která nejméně překážela těžbě uhlí a zároveň byla levnější než rozebrání a stavba na jiném místě. 

"Že bychom ho rádi viděli v novém městě, nejraději v centru města, o tom nebylo pochyb," píše ve své knize Most, zánik a vznik města architekt Václav Krejčí, který řídil projekční práce při stavbě nového města. "Bylo však techniky a ekonomicky nerealizovatelné přesunout kostel až do nového centra, když jsme chtěli kostel zachránit jako celek, tedy ne rozebráním, přenesením a znovupostavením."

Projekční tým Václava Krejčího proto vytipoval možná místa, kam a jak by šlo kostel přesunout. První možnost počítala s kratším přesunem na již vytěžené území, což by ale znamenalo, že kostel by zůstal dlouhá desetiletí zcela odtržen od města na opačné straně uhelné jámy. I proto byla záhy odmítnuta. Druhá varianta kalkulovala s přesunem blíž do města, k průmyslové škole, dnešnímu muzeu. Poslední varianta spočívala v záchraně pouze fragmentů kostela a výstavbě nového. Právě v té době se hrála nejzávažnější hra o budoucnosti kostela - zbourat nebo zachránit? Podle vzpomínek architekta Krejčího se přípravy na přesun stále protahovaly a na stůl se stále vracely různé už zavrhnuté varianty.

Jak probíhaly přípravy na technicky unikátní přesun? Kdo všechno řešil tento technický oříšek? A proč nakonec stojí na jiném místě než tým architekta Krejčího chtěl? Dozvíte se opět ve středu v dalším díle naše Speciálu 500 let kostela.

Foto: Sbírka Oblastního muzea v Mostě.