reklama Klášterecké promenády 9.9.2017 Lázně Evženie
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

500 let kostela: Zajímavosti z historie I.

publikováno: 5.6.2017, kategorie: Památky, autor: Petr Baraňák

Sdílet: facebook twitter google+

O historii mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie už jsme napsali v našem Speciálu 500 let kostela mnohé, ale Petr Baraňák vypátral další zajímavosti ze stavby. Kdo řídil stavbu? Kolik lidí na chrámu pracovalo? A jak byli na tehdejší poměry placeni?

Historie tohoto pozdně gotického skvostu se začala psát už v roce 1515, kdy město Most poničil velký požár, a shořela také podstatná část raně gotické trojlodní baziliky založená mezi lety 1253 až 1257, jak dokládá nepřímo listina papeže Bonifáce VIII. z roku 1296. Ta stála na místě, kde se začal v roce 1517 stavět nový chrám. Slavnostním položením základního kamene nového kostela byl pověřen Jakub Heilmann ze Schweinfurtu. Ten byl žákem a následovníkem slavného architekta Benedikta Rejta. Heilmann proslul například řízením prací na stavbě kostela sv. Anny v saském Annabergu nebo dostavbou kaple v Míšni. Slávu mu ale zajistila stavba mosteckého kostela, kdy na tehdejší dobu nezvykle kostel navrhl jako velké halové trojlodí s opěráky vtaženými dovnitř. To, co činí například chrám svaté Barbory v Kutné Hoře typickou, to znamená opěrné vnější konstrukce, dokázal Heilmann vtisknout do vnitřku lodi. Vznikla tak netypická a originální stavba, která navíc působí velmi vzdušným dojmem.  

K historii kostela nanebevzetí Panny Marie patří i takříkajíc pozemské záležitosti, a to peníze. Stavbu zadávala mostecká náboženská obec, kterou zastupovali dva muži, zvaní „Kirchvater“, neboli otec kostela. Ti podle potřeby obdrželi peníze na stavbu a vedli přesné účetnictví. Unikátní restaurovaný stavební deník z roku 1517 je ve Státním okresním archívu v Mostě, a díky němu víme plno věcí. Například to, že například sto střešních tašek stálo 4 groše. V létě roku 1532 tak zaplatil stavebník za 6 600 tašek 4 kopy a 24 grošů. Drahý byl také dovoz kamene z lomu na nedalekém vrchu Špičák – až 4,5 groše za fůru, a další za složení fůry.

Daleko víc dostal za položení základního kamene kostela sám Heilmann – deset zlatých! Z toho je vidět, jak důležitý úkon to byl a jak náboženské obci na stavbě nového kostela záleželo. Na stavbě kostela pak bylo v průměru 30 lidí – kameníků, zedníků, tesařů a jejich pomocníků. 

Pokud si myslíte, že 16. století bylo k takovým řemeslníkům kruté a dřelo z nich kůži, mýlíte se. Jednou z položek účetní knihy je u každého z nich i částka, kterou bychom mohli dnes označit jako sociální zaopatření. A například v květnu 1518 je v účtech u kameníka Františka uvedeno jako odměna 5 žejdlíků vína /dnes zhruba 10 litrů/ jako zvláštní uznání po provedené inspekci v lomu.

Další zajímavosti, tentokrát ze stěhování, se dozvíte příští týden ve Speciálu 500 let kostela.

Foto: Sbírka Oblastního muzea v Mostě.