reklama Každý den se něco děje
e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Užijte si Velikonoce s naší jarní přílohou

publikováno: 1.4.2017, kategorie: Zajímavosti, autor: Kateřina Táborská

Sdílet: facebook twitter google+

S prvním dubnovým víkendem vám na stránkách magazínu www.e-region.cz začneme nabízet velikonoční tipy - tvůrčí dílny, výstavy, jarmarky a trhy. První z nich začíná už zítra v Litvínově. Vše najdete přehledně v našem Speciálu Velikonoce a svátky jara. A navíc vám představíme zvyky pašijového týdne.

První vlaštovkou je jarmark na litvínovském zámku, který proběhne už v neděli 2. dubna. K vidění je tam také výstava. Další výstavy můžete shlédnout třeba v Křížově vile v Žatci, která chystá velikonoční dílny od 5. do 8. dubna. Ve stejný čas si můžete vyzkoušet různá řemesla i v Oblastním muzeu v Lounech, dětskou dílnu otevře v neděli 9. dubna teplický zámek. V pondělí 10. dubna se otevře velikonoční trh v Mostě a o víkendu 14. až 16. dubna můžete zavítat do oseckého kláštera na tradiční jarmark a výstavu. Na Velký pátek bude čekat velikonoční zajíček na zámku Stekník, v neděli oslaví Velikonoce na Novém Hradě a na zámku v Klášterci nad Ohří. Vše se dozvíte v následujících dnech ve Speciálu Velikonoce a svátky jara.

Vše o Velikonocích

Pašijový týden, jak se říká týdnu, který předchází Velikonočnímu pondělí, začíná Květnou nedělí (v roce 2017 v neděli 9. dubna). Ta ukončuje postní období a naopak zahajuje Velikonoční svátky. S dalšími dny se pak pojí různé zvyky a mnohé z nich si můžete vyzkoušet nebo objevit na některé z velikonočních výstav.

Modré nebo také Žluté pondělí znamená v lidových tradicích začátek jarního úklidu, úterý neslo název Šedivé a během něj se vymetaly pavučiny. Významnější byla až Škaredá středa, někdy také Sazometná či Černá. Tento den připomíná Jidášu zradu, odtud škaredá, ale také to byl den vymetání komína. Budete-li se tento den škaredit - zůstane vám to!

Zelený čtvrtek je dnem odpuštění, dnem poslední večeře, dnem, kdy "zvony odlétají do Říma", tedy utichnou. Je to den doslova nabitý lidovými obyčeji - zvony nahradí řehtačky, s nimiž se chodilo po vsích, pečou se tzv. jidáše, sladké kynuté pečivo, zvoní se paličkou o hmožďíř, aby se domů zbavil myší... Zřejmě nejznámějším zvykem je jíst zelená jídla, respektive postit se a jíst pouze zeleninu. Také nemáte nic půjčovat a s nikým se hádat.

Velký pátek je dnem smutku a půstu, dnem smrti Ježíše na kříži, ale také dnem magickým. Zvony v kostelích stále mlčí, nehrají ani varhany, zvuk obstarávají jen řehtačky. Podle pověr se na Velký pátek otevírají hory a vydávají své poklady. Zvyk praví, že se nemá pracovat na polích ani prát prádlo.

Posledním dne půstu je Bílá sobota. V kostelích se neslaví mše, neboť křesťané oplakávají Ježíše, zato se do nich vrací zvony. Je to den přípravy na Hod boží velikonoční, největší svátek. Zatímco dopoledne je časem smutku, večer už se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše. Den jako stvořený pro upletení pomlázek z vrbových proutků a obarvení vajíček - a také vybílení zdí, vymetení špíny, upletení mazance či beránka.

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, a proto se této noci říká Velká a následuje po Boží hod, tedy slavnost. Končí půst, začíná období radosti a hodování. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy. Mezi typické patří beránek, mazanec, vejce, chleba a víno. Typickými jídly o velikonocích jsou také masové nádivky a jehněčí či kůzlečí maso. Je to den rodinných oslav - velké navštěvování přátel začíná až na Velikonoční pondělí. Jeho zvyky jsou nejznámější a nejzachovalejší - koledování, které má za úkol vyšlehat z dívek nemoci a lenost, a odměňování vajíčky, symboly nového života.